La Belle Dame Sans Merci

Fleret

1:VAyčichlá růže přDed hotelem na chodnEíku
zAas prodává svDou něhu sterilnEí,
v bF#mílých šatičkHmách, zkrvavělá od neEonů,
v čF#melistech očí svHmírá lhostejnEos[(D)]t.
2:Když půlnoční slunko drnčí na chodníku,
ženské tváře ztrácejí mdlý třpyt,
diskrétní vrchní vnucuje s láhví vodky
za cizí prachy cizí vychladlost.
R:K rEánu už své tHělo ani nAevnímEá
a cAítí se jEak prasklé zHrcadlo snEů,
na bílý strHop si mořské vAlny promítEá,
jak jdAou, jdF#mou k příkrým břEehům.
3:Když zvedneš tu růži ležící na chodníku,
o umělé trny si neroztrhneš dlaň,
bez dlouhých řečí pak provede tě rájem,
a snídat budeš zase sám.
*:VAyčichlá růže přDed hotelem na chodnEíku
mAaličkou rukou mDávla na taxEík,
F#ma tvá láska bHmez haléře, pF#muklý zvon, co spHmadl z věže,
hlF#medá tu svou lHma belle dame sans mEerci.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:51:33.422+00:00
Výsledky hledání: